Nenáviď politiky, solidarizuj s uprchlíky! Zastavme války, ne uprchlíky!
Pohledem anarchistů a anarchistek nevidíme uprchlíky, ale lidské bytosti, naše bratry a sestry, příslušníky stejné neprivilegované třídy jako jsme my sami. Zatímco se mocní perou, my chudí krvácíme!
Přestože pravicoví populisté a nacionalisté kolem Bloku proti islámu vedou štvavou kampaň proti obětem mocenských bojů, ani na chvíli by s nimi neměnili. Neděláme si žádné iluze, pro politiky a šéfy obyčejní lidé neznamenají nic!
Mladí muži v kapucích mohou budit obavy, ale představte si na jejich místě vlastního syna. Zesláblého starce jako svého dědu. Promrzlou ženu s batoletem jako svoji matku se svojí mladší sestrou. Upřimně si každý z nás zodpovězme na otázku, jak bychom jsme se zachovali na jejich místě? Zůstali bychom ve válkou rozvrácené zemi terorizované náboženskými fanatiky jako Taliban či Islámský stát? Nebo s těžkým srdcem opustili své domovy, rodiny a přátele? Kdo z nás si dokáže vůbec představit hrůzné podmínky, ve kterých musí lidé přežívat v Sýrii, Iráku či Afganistanu?
Přestože pravicoví demagogové lživě vyobrazují uprchlíky jako islamistické nepřátele s kalašnikovem za zády, faktem zůstává, že právě oni utíkají před kalašnikovy islamistických radikálů. Stejně jako my netouží po ničem jiném, než po svobodném a důstojném životě bez řinčení zbraní.
Příklad severosyrské Rojavy však dává naději, že i neprivilegovaní lidé mohou vzít svůj život do svých vlastních rukou a bojovat za svoji svobodu, za své domovy. Rojava se nejenže ubránila útoku Islámského státu, ale začali realizovat svoji vizi spravedlivějšího uspořádání společnosti, i když je jejich snaha limitována probíhajícími boji. To byl také důvod nezájmu západních mocností, proč tak dlouho otálely s poskytnutím vojenské pomoci a i nyní je vlažná. Neprivilegovaná třída sama bojující za svoji svobodu je nejhorší noční můra každého politika.
Rojava se tak stává inspirací pro utlačované nejen v Sýrii, Iráku či Afganistanu, jak se aktivně postavit islamistickým radikálům a zkorumpovaným místním vládcům a vést svůj emancipační boj vlastními silami. Přestože se nejedná o realizaci anarchistické společnosti, vnímáme to za dané situace jako krok v před.
Stejně jako turečtí anarchisté, kteří se zapojili do podpory bojující Rojavy, i my anarchisté a anarchistky ze Severočeské anarchistické federace vyjadřujeme podporu a solidaritu jejich snažení, protože tudy vede cesta k řešení konflikty zpustošeného regionu. Vojenské zahraniční intervence a nastolování zkorumpovaných vlád se logicky ukázaly jako kontraproduktivní. Severočeská anarchistická federace jak již bylo zmíněno vyjadřuje solidaritu bojujícím obyvatelům Rojavy, stejně tak i jejich bratrům a sestrám, kteří se rozhodli opustit své domovy.
Každý z nás může svým způsobem pomoci přímo či zprostředkovaně před válkou prchajícím lidem. Vyvíjejme tlak na vládu, aby poskytla materiální a finanční pomoc bojující Rojavě. Ve svém okolí diskutujme a argumentujme proti nacionalismu a xenofobii. Postavme naši solidaritu jako protiváhu nenávisti pravičáků! Jinak se naše lhostejnost stane nejkratší cestou do plynové komory! Místo hledání obětních beránků za zhoršující se životní podmínky, nasměřujme svůj vztek tím správným směrem, proti politikům a šéfům! Začněme se sami bít za svá práva a potřeby jako třída neprivilegovaných!
Zastavme pravici a populisty! Smrt Islámskému státu!
Severočeská anarchistická federace, 13.11.2015, Teplice